Dříve sochařka, nyní malířka vystudovala SUPŠ sv. Anežky České v Českém Krumlově, obor kamenosochařství, poté AVU, kde začínala na figurálním sochařství u prof. J. Hendrycha a v roce 2013 diplomovala u prof. J. Příhody na intermediální tvorbě. Během studia prošla ateliéry Kurta Gebauera na VŠUP, AVU – hostující prof. Magdaleny Jetelové a Jana Merty. Její tvorbu by mohla vystihovat věta: “Ještě musím uvařit, ještě musím malovat.” Tématem její tvorby je již od střední školy “život kolem mne”. Jsou to rodinné portréty spících členů rodiny, čtoucích sester, otce při jídle. Nyní je to manžel před PC a děti před TV. Dále je to zátiší – nedojedený talíř, šaty sester, rozsypané fixy. Přitáhne ji rozdrbaná hlava, krása úhledně rostoucích dětských řas, ale také někdy nesnesitelný dětský křik nebo talíř plný těstovin. Tvorba jí pomáhá vyrovnat se s obrazy kolem ní, zastavit se a zůstat sama sebou. Mateřství proměnilo zpracování těchto témat. Přizpůsobit se dané situaci, tedy zapojit jejich drkání, přemisťování objektů, odcházení od tvorby, jejich zapojování. Čapnout šanci za pačesy a jakýmikoli prostředky se poprat s danou situací. Ztracená pastelka ji už nezastaví, na návody z Ikey se dá také kreslit a zametený prach mohu také využít.
Jana Maťhová Hoffmanová
