Dny evropského dědictví (European Heritage Days) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Ve Vimperku budou památky otevřeny o víkendu 16. – 17. září 2017. 

Když půjdete na památky v sobotu 16.9., zastavte se na akci Zažít Vimperk jinak, když půjdete na akci Zažít Vimperk jinak, je to jen kousek k zajímavým památkám ve Vimperku.

Kompletní informace k akci Dny evropského dědictví naleznete na stránkách města, které je pořadatelem akce.

Základní popis památek k navštívení

Městská zvonice

Pozdně gotická městská zvonice byla vystavěna kolem roku 1500. Roku 1861 byla střecha zničena požárem a v roce 1866 byla dokončena její oprava. Na věži městské zvonice se nachází dřevěná zvonová stolice pro osazení dvou zvonů vedle sebe. V prvním zvonovém poli je zavěšen památný zvon Maria Hilf s trojnásobným vyobrazením Krista na kříži; jedná se o gotický zvon pocházející z roku 1419, takže je o více než osmdesát let starší než stavba zvonice. Zvon Maria Hilf je jedním z nejstarších zvonů v Čechách; v červenci r.2010 byl prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku, což mimo jiné umožnilo, aby byl zvon přepraven do zvonařské dílny Royal Eijsbouts v Holandsku, kde byl restaurován českým zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem. Zvon je po kompletní rekonstrukci a lze jej rozeznít pouze lidskou silou.
Ve druhém zvonovém poli byl dlouhou dobu prázdný prostor po zvonu zrekvírovaném ve světové válce. Podle archivních dokladů zde byl před 1.světovou válkou velký zvon o průměru 1330 mm odlitý Zachariášem Dietrichem roku 1737.
V roce 2013 byl u příležitosti 750 let od první písemné zmínky o Vimperku slavnostně zavěšen ve zvonici nový zvon Inocenc. Odlití nového zvonu pro Městskou zvonici ve Vimperku provedl v dílně v Holandsku rovněž Rudolf Manoušek, zvonař, který se účastnil i restaurování zvonu Maria Hilf. Nový zvon váží cca 1 tunu a jeho dolní průměr je cca 1100mm; (zvon Maria Hilf váží cca 290 kg a dolní průměr činí 882 mm). Na odlití zvonu byla v roce 2012 uspořádána sbírka; přispěvateli byli jak obyvatelé města, tak i četní návštěvníci z celé republiky, nemalou částkou však přispěli i krajané z Německa a proto se mohlo odlití zvonu uskutečnit. V současné době je ve zvonici zavěšen kromě těchto dvou zvonů ještě malý zvon o průměru 560mm od firmy Perner z roku 1839.
Kolem roku 1900 byly do zvonice instalovány věžní hodiny s hodinovým strojem vyrobeným Ludvíkem Hainzem z Prahy v roce 1897. Dnešní vnější podoba zvonice odpovídá novodobé úpravě z roku 1909, kdy byly odstraněny zbytky hodnotné barokní malby.
Městská zvonice též nazývaná Černá věž, stojí volně na východní straně v dolní části náměstí jihozápadně od kostela. Zvonice je hranolového tvaru s vysokým patrem, soklová část je zdobena stupňovitě zalamovanou římsou. Na severní straně se dochovalo původní, pozdně gotické kamenné ostění vchodu. Jedná se o pravoúhlý portál s přetínajícími se pruty v ostění, nad kterými je krakorec bývalého arkýře. V letošním roce proběhla obnova nátěru fasády věže, přičemž byla opravena i porušená místa v omítce. Zároveň bylo obnoveno i původní osvětlení ciferníků na vnějších stranách věže.

Hřbitovní kostel sv. Bartoloměje

Původní farní kostel sv. Bartoloměje je jednou z nejstarších církevních památek v Čechách. Založení kostela spadá do doby dostavění vimperského hradu okolo roku 1270. Kostel je vystavěn v polovině 13.století v románsko-gotickém slohovém období. Čtvercový presbytář je zaklenut křížovou kamennou klenbou. Žebra klenby jsou hranolová s okosením a vyrůstají z hrotitých patek, kamenný svorník je zdobený plochou osmilistou růží. V severní zdi presbytáře se nachází kamenný sanktuář. Presbytář je spojen s krátkou obdélnou lodí masivním vítězným lomeným obloukem s románskými patkami. Loď kostela je zaklenuta stlačeně valenou klenbou s profilovanými třemi dvojicemi lunet s přetínavými hřebínky. V 17.století byl kostel přestavěn, byla zvýšena loď kostela o 1,5 metru a nově zaklenuta, byla upravena okna lodi, západní portál a vestavěna dřevěná kruchta. V obou štítových zdech kostela jsou vidět zazděné trámy původního dřevěného stropu. Na stěnách presbyteria, vítězného oblouku a na severní zdi lodi kostela byly objeveny a následně restaurovány původní gotické fresky. Presbytář kostela je na východní straně, západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem, z něhož vystupuje později přistavěná sanktusní věžička vynesená třemi krakorci. V západním průčelí je půlkruhově zaklenutý profilovaný portál, nad kterým je roseta. Ve východním průčelí je malé střílnové okénko s půlkruhovým nadpražím a tři půlkruhově klenutá okna. Na ose východního průčelí je zachován původní, kamenný profilovaný portál. Všechna průčelí jsou opatřena venkovní hladkou omítkou. V současné době je zpracováván projekt, který by měl mimo jiné napomoci i ke statickému zajištění stavby kostela poté, kdy byl minulých letech realizován odvodňovací a provzdušňovací systém spodní stavby kostela.

Kaple 14. svatých pomocníků

Dávnou slávu šumavských sklářů zhmotňuje půvabná a slohově neobyčejně čistá barokní stavba Kaple 14. sv. pomocníků na vimperském hřbitově. Kaple se nachází při východní hřbitovní zdi. Byla založena v roce 1708 proslulým šumavským sklářem Michalem Müllerem, který je považován za vynálezce dvou nových druhů skla: křídového, čirého a velmi tvrdého, podobného křišťálu, a skla rubínového, vyráběného bez přísady zlata pouze za použití kysličníku měďnatého. Kaple s hrobkou pod podlahou byla dokončena synem Michala Müllera Valentinem Antonínem. Kaple je jednolodní stavba se čtvercovým presbytářem zaklenutým jedním polem křížové klenby ostrými hřebínky. Loď kaple nese stlačeně valenou klenbu se třemi dvojicemi protilehlých trojbokých lunet. Na ose jižního průčelí jsou situována segmentově zaklenutá vrata, vložená do barokního kamenného portálu, ukončeného profilovanou římsou. Po obou stranách portálu jsou umístěny půlválcové niky, zaklenuté konchami v podobě mušlí. Vstoupíme-li dovnitř, zaujme nás na jižní straně vestavěný dřevěný, barokní malovaný kůr.

Kostel Navštívení Panny Marie

Farní kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmiňován roku 1365, ale může být i starší raně gotický. Větší stáří kostela nasvědčuje založení věže v pravém rohu, mohutné pasy převýšeného ostrého oblouku a do půlkruhu klenuté dveře na půdě, dále sdružené okénko pod zvonicí a kulaté okno na kůru. Budova kostela je tvořena nesymetrickým dvoulodím s věží a kaplí svaté Anny, která byla přistavěna v roce 1500. Ve stejné době byla sklenuta hlavní loď kostela. V hlavní i boční lodi kostela jsou síťové klenby. Presbytář je zakončen pěti stranami osmiúhelníku, je zastropen křížovou klenbou se žebry spočívajících na konzolách. Okna v presbytáři jsou opatřena pravidelnými kružbami. Vedle presbytáře se nachází sakristie, která pochází ze stejné doby jako presbytář. Sakristie je klenutá místnost s úzkým okénkem v čele, od presbytáře je oddělena plechem pobitými dveřmi. Na hlavním oltáři je postavena pozdně gotická socha P. Marie s Ježíškem krytá měděným bohatě zdobeným postříbřeným pláštěm. Z barokní doby (1768) se dochovala i zasklená rakev s ostatky sv. Inocence uložená v pravé boční lodi a dále obraz sv. Floriána. V současné době je relikvie sv. Inocence v prostoru restaurátorské dílny na zámku ve Vimperku, kde jsou prováděny nejnutnější restaurátorské zákroky k zajištění relikviáře. Ostatky budou v nejbližší době vráceny na původní místo v oltáři do kostela. Z období baroka jsou sošky sv. Alžběty a sv. Zachariáše na oltáři rodiny Ježíšovy, oltář sv. Anny s obrazem světice a kazatelna. Oltáře byly většinou vyrobeny v Grödenu v pseudogotickém slohu, také sochy rozestavené v kostele jsou stejného původu. Po stranách hlavního oltáře jsou vystaveny vitráže, vyrobené pro světovou výstavu v Paříži a poté byly věnovány skláři kostelu. Vitráže byly v minulých letech restaurovány v rámci programu regenerace Městské památkové zóny. Pro kostel postavil původní varhany roku 1736 František Kanhäuser ze Žlutic, dnešní varhany pocházejí z roku 1900 a postavili je bratři Riegrovi. Obrazy na skle Vzkříšení Páně a Panna Marie jsou z pozdější doby a pochází z Lenory. Cínová křtitelnice na třech nohách má letopočet s datem 1607. Vedle vchodu do kostela se na vyvýšeném prostranství odděleným zábradlím nachází kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena roku1721.

Hřbitovní kaple Nejsvětějšího Srdce Páně

Hřbitovní kaple Nejsvětějšího Srdce Páně ve Vimperku byla postavena roku 1912. Autorem projektu a současně stavitelem byl Josef Schmidt. Podnět ke stavbě dal významný místní podnikatel, majitel tiskáren Johann Steinbrener, jehož rodina byla významným donátorem stavby i vybavení. Kaple je vystavěna v neogotickém slohu; stavba vyrůstá na odsazeném kamenném soklu s opěráky, je zakryta sedlovou střechou krytou břidlicí. Hřbitovní kaple je jednolodní s věží a s odsazeným pravoúhlým presbytářem a sakristií v ose. Ve vstupní předsíni je na pravé straně vsazena zakládací deska s nápisem Gestiftet im Jahre 1909 von JOHANN STEINBRENER erbant im Jahre 1912. Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně na hřbitově ve Vimperku se dochovala v původní podobě se všemi stavebními a řemeslnými detaily, proto byla v březnu roku 2008 prohlášena za kulturní památku; následně v roce 2011 byl prohlášen za kulturní památku rovněž soubor věcí sestávající z oltáře Nejsvětějšího Srdce Páně a 2 lavic z kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. V loňském roce (2013) byla dokončena poslední etapa restaurování vitrážových oken v kapli (restaurátorkou byla p. Monika Zborníková Vintrová).

Vila Rudolfa Kralika – ulice 1.máje č.p.180 (dnes budova MŠ)

Budova č.p.180 na ulici 1. máje ve Vimperku byla postavena v roce 1905 podle návrhu akad. prof. Leopolda Bauera, kterého oslovil významný podnikatel a majitel skláren v Adolfově u Vimperka Rudolf Kralik rytíř von Meyrswalden. Na přelomu 19. a 20. století patřila firma Josef Meyrś Neffe Rudolfa Kralika k nejúspěšnějším sklárnám v Čechách.
Budova vily je postavena v modernistickém secesním stylu. Hlavní blok stavby je patrový, krytý vysokou valbovou střechou. Na hlavní reprezentační křídlo budovy navazují přízemní hospodářská křídla vytvářející uzavřenou čtyřkřídlou dispozici s vnitřním dvorkem. Pojetí plochy fasády odpovídá tehdy modernímu secesnímu stylu. Předěl mezi kamenným soklem a hrubou okrovou fasádou byl zdůrazněn pásem keramických obkladaček. Východní průčelí je výrazně členěno bílými okenními rámy s originálně členěnými okenními křídly, zčásti zasklenými barevnými skly. Pod hlavní římsou je fasáda vily zdobena bohatým štukovým dekorem. Hlavní vstup je lemovaný dvojicí předsazených svazků kanelovaných sloupů s jónskými hlavicemi, koruny sloupů nesou geometricky pojaté lucerny. Nad vstupem je osazen kamenný erb rodu Kraliků rytířů von Meyrswalden.
Po druhé světové válce němečtí vlastníci o budovu přišli, tato dále sloužila jako byty a v současné době je využívána pro potřeby mateřské školy. Budova byla pečlivě rekonstruována. V interiéru je patrná původní dispozice vily; ve vstupní hale a navazujícím schodišti jsou zachovány některé původní dekorativní prvky interiéru – štuková ostění okolo dveří, členění oken a dveří včetně kování a pod..
Na objekt vily navazoval dnes zčásti dochovaný park, původně dotvářený labutím jezírkem.

Gotické sklepení v domě č.p.8 na náměstí

Mohutný patrový dům č.p.8 na jižní straně dolní části náměstí byl zřejmě po určitou dobu městskou radnicí a i dnes v něm sídlí část městského úřadu. Původní radnice stála pod náměstím ve směru k hradu, ale v 17. století ji město přestavělo na městský pivovar. V roce 1727 koupilo město dům na náměstí, bydlel v něm tehdy žid Marek Fantl, a přestavělo jej na novou radnici. Jeho barokní podobu navrhl knížecí schwarzenberský stavitel Fortini a dokončena byla v roce 1728. V 19. století došlo na objektu k několika stavebním úpravám. Dům č.p. 8 si jako jeden z mála zachoval podobu z doby před velkým požárem roku 1904 a jeho opravené průčelí s barokním štítem a malovaným znakem města na bílo červené fasádě zaujme každého kolemjdoucího. Dobu počátků výstavby Vimperka připomenou vzácně dochované gotické sklepy.

V rámci Dnů evropského dědictví budou mít návštěvníci možnost zúčastnit se logické hry, která se odehrává právě v prostorech historického sklepení staré vimperské radnice v domě č.p. 8. Hra nabízí pohled na dějiny vimperského knihtisku a na dobu, kdy výrobky z vimperské tiskárny byly známy po celém světě.